Lze investováním vydělat tolik peněz, abychom už ve čtyřiceti mohli odejít do důchodu? Musíme mít geniální investiční schopnosti, abychom si v našem středním věku užívali finanční svobodu, anebo se můžeme s takovouto budoucností nadobro rozloučit? Tyto otázky vás už určitě napadly. Optimismus ohledně brzkého odchodu do důchodu schladíme ihned na počátku. Většině lidí se to nepodaří. Proč? Protože skrblení peněz je hrozná nuda. Spíš než geniální investiční schopnosti potřebujeme železnou vůli nepodlehnout spotřebitelským lákadlům. Na co se musíme připravit, pokud chceme odejít do důchodu dříve a s plnou peněženkou?
Žijeme ve spotřebně orientované společnosti. Ze všech stran na nás vyskakují marketingové texty: kupuj, sleva, výprodej, lepší dnes než zítra, kdo neutrácí, není Čech, atd.. A ano, spotřebovávání je super. Kdo nemá ze spotřeby radost, ten neumí nakupovat. Nicméně abychom mohli spotřebovávat, tak musíme mít peníze. Ty většina lidí získává v zaměstnání nebo v samozaměstnání (OSVČ). Blbé je, pokud člověk všechny vydělané peníze v daném měsíci utratí. Pak nemá žádnou šanci na to, aby se z cyklu práce-spotřeba-práce dostal před odchodem do důchodu.
Co by se stalo, pokud bychom si jako zaměstnanci odkládali měsíčně 5000 Kč? Tato úspora je dosažitelný limit. Více už průměrný zaměstnaný člověk s průměrnou hrubou mzdou na úrovni 30 000 Kč s největší pravděpodobností nedokáže ušetřit. To by už musel být skutečně pěkný skrblík, který se připravuje o radost ze spotřeby.
Řekneme, že těch 5000 Kč měsíčně budeme spořit od věku 20 let vždy tak, že celý rok budeme odkládat peníze stranou a až na konci roku je dáme do nějakého dlouhodobého aktiva. Dlouhodobým aktivem myslíme zejména akcie, akciové fondy nebo nemovitosti. U těchto aktiv lze dosáhnout dlouhodobý průměrný výnos 8 % ročně.
Jaká bude při zmíněných parametrech hodnota našeho účtu ve 40 letech? 2,7 milionu korun. Námi uspořená částka je 1,2 mil. (5000 * 12 * 20) a 1,5 mil. Kč se vydělalo na výnosech. 2,7 milionu je málo, to nám na odchod do důchodu ve 40 letech nepostačí. Pokud bychom chtěli žít z investičních výnosů, tak bychom v dlouhém období ročně měli 8 % * 2,7 mil. = 216 tisíc, přičemž v některých letech bychom byli kvůli ekonomickému cyklu a pohybům na finančních trzích v mínusu.
Pro modelaci možné hodnoty portfolia můžete použít tento jednoduchý excel.
Nicméně pokud bychom uvedených 5000 měsíčně spořili po dobu 25 let, tak bychom při průměrném výnosu 8 % mohli mít ve věku 45 let našetřených kolem 4,4 mil. Kč. Pokud bychom pak v následujících letech chtěli žít jenom z investičních výnosů, tak by to už při určitých úsporných opatřeních bylo možné. 8 %*4,4 mil. = 350 tisíc Kč, což je měsíčně 29 333 Kč. Opět by některé roky byli horší a jiné lepší, nicméně management hotovosti není až tak náročný.
Syntetické podnikání pro zaměstnance
Často slyšíme povzdech, že jenom podnikatelé, kteří vlastní nějakou firmu, mohou pomýšlet na velké zisky. To ale vůbec není pravda. Z ekonomického hlediska jsou zisky podnikatelů jenom odměna za podnikatelské riziko. Plus k tomu mají podnikatelé odměnu za manažerské schopnosti, což je ale příjem na úrovni zaměstnanecké odměny. Podnikatelské riziko lze celkem snadno syntetizovat (klonovat) pomocí investičních nástrojů. Jak? Když budeme kupovat akcie firem na burzách, tak budeme investovat do jejich podnikatelského rizika. Pokud chceme „ještě trochu přitopit pod kotlem“, tak můžeme na nákupy použít malou finanční páku. Podnikatelské riziko lze nasimulovat i pomocí investic do nemovitostí. Když koupíme nějaký pěkný byt a začneme jej pronajímat pomocí AirBnB nebo nějaké jiné obdobné platformy, tak prakticky se z nás stanou podnikatelé v oblasti hoteliérství.
Už slyšíme námitky, že když bude recese, tak ceny akcií propadnou a proto jsou velmi rizikové. Ano, ceny akcií v recesi propadnou, ale také výrazně propadnou zisky privátně držených podniků, řada z nich zkrachuje a podnikatelům nic nezůstane. Ekonomická recese má stejný dopad na všechny podnikatele – reálné i syntetické. Každý správný podnikatel je pyšný na svůj podnik a nikdy nepřizná možnost neúspěchu. Nicméně realita je neúprosně krutá. V krizi v letech 2009 až 2010 se české podnikatelské prostředí doslova hemžilo neúspěšnými firmami a private equity fondy chodily na levné nákupy jako děti na jahody. Někteří podnikatelé propad zisků ustáli, jiní ne. To samé se stalo i akciovým investorům. Někteří kolaps akcií ustáli, ale řada zpanikařila a prodala v ten nejhorší okamžik.
Vraťme se k přechozím výpočtům. Jsme 20letý zaměstnanec, který si každý měsíc odkládá 5000 Kč a tyto peníze pak investuje do firem na burzách po dobu 45 let do svých 65 let. Jinými slovy 45 let jsme syntetickými podnikateli, kteří musí dodržovat disciplínu a vydělané peníze reinvestovat do dalších investic. Kolik budeme mít ve svých 65 letech při průměrném výnosu 8 % p.a.? 23 milionů korun (2,7 mil. jsme naspořili, 20,3 milionu jsme získali z výnosů). Do důchodu pak odejdeme s pěkně tlustým bankovním kontem, přičemž na počátku bylo jednoduché rozhodnutí odkládat si stranou 5000 Kč a investovat do dlouhodobých aktiv.
Jo a jak by při uvedených parametrech vypadal náš odchod do důchodu v 65 letech, pokud bychom dosahovali geniálních výnosů věhlasného Warrena Buffetta na úrovni 20 % p.a.? 1,1 miliardy korun. Ano, vidíte dobře, nejedná se o chybu, investiční géniové udělají za svůj život z úspory 5000 Kč měsíčně více než miliardu.
Koncepty vydělávání na finančních trzích jsou skutečně velmi jednoduché. Problém a riziko neúspěchu leží v investiční disciplíně a zkreslených očekáváních. Proto jsme založili hedgeový fond Slavic Capital, který není o nedosažitelných zázračných výnosech, ale o dlouhodobě platných a úspěšných investičních postupech.